Moc vyhlížíme vzhůru

Samson

1:ČAím to, zdá se mi, i když žH7ijem na zemi,
s hlavou zdvDiženou moc vDmyhlížíme vzhAůru.
2:Když letní klekání nás pozve do strání,
svoje štěstí ryjem na stromovou kůru.
1:OklamAáni lidmi bHm7ez citu,
které nC#m7ezajímá, žHme jsi tu,
a pro vlAastní hloupost všechno kolem bHm7oří,
doufat chcC#me se nám, že nHm7a Zemi
zbyde nC#měco víc než kDameny
nebo pC#7ouště, nad kterými slunce hF#moří,Hm7 
pDouště, nad kterDmými slunce hAoří.
R:Kam jdAou ty davy uspěchaný, kam jdH7ou na cesty nepoznaný,
kam jdDou, kde čas ztrAácí,
svůj sF#m7en o výšce nad oblaky měl tH7en, kdo jako dítě taky
sám chtDěl výš než ptAáci.
2:Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících z mlází,
povídání o vodnících z mlází.
R:Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí,
zas výš, a zatím tady dole, kde jsou louky, lesy, pole,
tím hůř své dluhy splácí.
3:=2.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:30.644+00:00
Výsledky hledání: